Potřeba peněz provází lidi často pomalu na každém kroku. Kam se jenom podíváme, všude po nás chtějí nějaké peníze, a my abychom platili a platili. Což není logicky žádný problém, dokud máme peníze. Jenže když my nemáme peníze vždycky, když si jenom usmyslíme za něco platit. Někdy je zkrátka nemáme. A když je nemáme, nic se s tím nenadělá.
Ale pro to ti, kdo od nás peníze očekávají, nejednou nemají žádné pochopení. A žádají své a nedají si pokoj, dokud jim nezaplatíme. A nám tedy nejednou nezbývá jiná možnost, než si na takové placení ještě nějaké peníze půjčit.
Půjčka se pak obvykle bere tak, aby nás co nejméně zatěžovala. Vybíráme si tudíž tu, kterou dokážeme bez problémů splácet, kterou neprovázejí žádné přehnané úroky a poplatky. Abychom přepláceli co nejméně a zbytečně se tak nepřipravovali o své později vydělané jmění.
Ale co když jednoho dne zjistíme, že není půjčka, kterou jsme si prve vzali, tak dokonalá, jako současné nabídky? Co když se objevily ještě levnější a ještě atraktivnější nabídky, než je ta, kterou už splácíme? Nebo co když se nám půjčka, kterou máme, přestala vyplácet po skončení její fixace?
V takovém případě se s tím naštěstí dá nejednou něco udělat. A sice refinancovat. Díky refinancování hypotéky si můžeme často finančně ulevit, můžeme ušetřit. A to v zásadě jenom díky tomu, že dřívější nevýhodnou půjčku vyměníme za novou, lepší.
Když k tomu dojde, znamená to vlastně to, že starou půjčku předčasně splatíme půjčkou novou. A nadále už tedy máme tu novější a výhodnější půjčku, která se nám lépe splácí. Třeba kvůli ještě nižším úrokům, třeba kvůli nižším poplatkům, vhodnější výši splátek a délce splácení apod.
Co z toho výše vyřčeného vyplývá? Vlastně jediné. Že bychom ani poté, co si vezmeme půjčku, neměli spouštět ze zřetele situaci na trhu. A neměli bychom se zdráhat využít cokoliv, co nám může prospět. Tedy mimo jiné i refinancování.